|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a léčba. V neposlední řadě je část práce věnována ošetřovatelské péči. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Cílem práce je zhodnotit ošetřovatelskou péči o pacienty s akutním infarktem myokardu v přednemocniční a následně nemocniční péči. Empirická část práce je rozdělena na 2 části - v první části je provedeno kvantitativní výzkumné šetření zpracované na základě statistik Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje v letech 2012 - 2014. Statistika se týká četnosti výskytu akutního infarktu myokardu u pacientů v přednemocniční péči. Druhou součást empirické části práce tvoří kvalitativní výzkumné šetření - jsou zpracovány 2 kazuistiky s rozdílným průběhem u pacientů s akutním infarktem myokardu. Výstupem této práce je popis ošetřovatelské péče v přednemocniční a nemocniční péči o pacienty s akutním infarktem myokardu. Jednotlivé výsledky práce jsou shrnuty a porovnány v diskusi a závěrečné části práce. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Kompartment syndrom v přednemocniční neodkladné péči
BENEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku stavů spojených se vznikem kompartment syndromu v přednemocniční péči. Tento stav se vyznačuje nárůstem tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, který vede k poruše cirkulace a nervového čití v daném okrsku. V přednemocniční péči se můžeme s kompartment syndromem setkat při frakturách, popáleninách, alergických reakcích, traumatech způsobených úrazem, elektrotraumatem. Dále pak u crush syndromu, dopravních nehod, kraniocerebrálních poraněních a dalších stavů, jejichž průvodním znakem jsou otoky. Tato práce se orientuje především na popáleniny, fraktury, elektrotraumata, nitrobřišní hypertenzi a stavy způsobené hadím uštknutím. Nešetrná, či nevhodná manipulace s takto postiženým pacientem, může zhoršit jeho následný stav, který může vést k poškození pacienta až k fatálním důsledkům. Záměrem práce bylo zmapování teoretických a praktických dovedností nelékařských zdravotních pracovníků, pracujících v přednemocniční péči, v ošetření stavů, jejichž péče může rozvoj kompartment syndromu oddálit, či naopak urychlit. Sběr dat do výzkumu byl uskutečněn pomocí dotazníků a polostandardizovaných rozhovorů. Na vyplnění dotazníků se podílelo dvacet náhodně vybraných respondentů. Rozhovory byly uskutečněny s dvanácti respondenty. Vyhodnocení správných odpovědí je uvedeno v tabulkách v praktické části této práce. Přepis rozhovorů je též součástí praktické části, kde jsou barevně zvýrazněné správné a nesprávné informace, jež byly řečeny dotazovanými zdravotnickými záchranáři. Vzorový test a soupis kladených otázek i s jejich podotázkami jsou k nalezení v příloze 1 a 2. Obě složky výzkumu byly zrealizovány se zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami pracujícími na zdravotnických záchranných službách Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výzkumem bylo zjištěno, že pojem kompartment syndrom zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na zdravotnických záchranných službách znají, ale neuvědomují si jeho souvislost s přednemocniční péčí. Odpovědi respondentů se v problematice ošetření akutních stavů souvisejících s tímto jevem v některých případech silně lišily od doporučených postupů v použité literatuře. Dále se výzkum zabýval typem a množstvím používaných roztoků v přednemocniční péči. I tato otázka odhalila zajímavá zjištění. V poslední řadě byl výzkum orientován na možnost výkonu akutní fasciotomie při cirkulárních popáleninách krku v přednemocniční péči. Tento výkon byl respondentům interpretován jako život zachraňující, neboť při tomto stavu je pacient vysoce ohrožen na životě a rychlý transport bez provedení uvolňujících nářezů je pro něj vysoce rizikovým. Jedná se tedy o výkon, který by zdravotničtí záchranáři měli znát alespoň po teoretické stránce a vnímat ho jako život zachraňující výkon, i když k němuž nemají prozatím dostatečné kompetence. Respondenti během výzkumu projevili zájem o tuto problematiku a snahu o prohloubení svých znalostí o tomto výkonu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na zdravotnických záchranných službách mají celkové nedostatky ve znalostech týkajících se této problematiky. Podle výzkumu a současně i jejich vyjádření při rozhovorech, je důvodem jejich neúplných znalostí nedostatečná informovanost v jednotlivých klinických oborech. Sami záchranáři poukázali na nedostatečné znalosti Zlepšením této situace by mohlo být dostatečné proškolování v oborech traumatologie, chirurgie a intenzivní péče nejenom zdravotnických záchranářů pracujících na zdravotnických záchranných službách, ale i studentů tohoto oboru. Tato práce by mohla sloužit jako námět pro hlubší prozkoumání tohoto prozatím dostatečně neznámého tématu. Dále pak pro rozvoj odborných znalostí zdravotnických záchranářů v ošetřování edematózních stavů a zkvalitnění péče o pacienty jakož to i jejich následné uzdravování.
|
host ::
RSS.